Na 33. ročníku konference Agrární perspektivy, která se uskutečnila na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, se sešli odborníci, zemědělci, zástupci obchodu se zemědělskou technikou a představitelé Ministerstva zemědělství České republiky, aby diskutovali o budoucnosti precizního zemědělství a digitalizace v ČR. Účastníci se zaměřili na inovativní technologická řešení, jako jsou automatizované navigační systémy, a na význam spolupráce mezi výzkumníky, průmyslem a politiky. Konference zdůraznila klíčovou roli difuze nových technologií pro udržitelný a efektivní rozvoj zemědělského sektoru v České republice.
Dne 4. září se na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze uskutečnil již 33. ročník konference Agrární perspektivy, která úspěšně spojila odborníky, zemědělce, zástupce z praxe a představitele Ministerstva zemědělství České republiky. Účastníci společně diskutovali o budoucnosti precizního zemědělství a digitalizace zemědělského sektoru v České republice. Konference zdůraznila zásadní význam spolupráce, sdílení znalostí a koordinovaného úsilí, které jsou nezbytné pro dosažení udržitelných, efektivních a technologicky vyspělých zemědělských postupů.
Během plenárního zasedání Mgr. Jan Radoš, ředitel odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství (MZe ČR), představil strategickou vizi ministerstva pro budoucnost precizního zemědělství. Ve svém vystoupení zdůraznil dlouhodobý závazek ministerstva podporovat integraci digitálních technologií v zemědělství prostřednictvím cílených iniciativ, grantových projektů a spoluprací s průmyslovými partnery a akademickou sférou. Mgr. Radoš také vyzdvihl aktivity ministerstva zaměřené na podporu zavádění precizního zemědělství českými zemědělci, včetně úzké spolupráce s výzkumnými organizacemi, jako je Česká zemědělská univerzita v Praze. Zdůraznil význam expertních skupin a multidisciplinární spolupráce při vývoji inovativních řešení, která odpovídají národním cílům a evropské „Zelené dohodě pro Evropu“.
Zástupce předního distributora zemědělské techniky John Deere, Ing. Martin Hučko ze společnosti STROM Praha a.s., představil nejnovější technologie a technologické inovace precizního zemědělství. Ve svém příspěvku se zaměřil na praktické využití pokročilých technologií, jako jsou automatizované navigační systémy, variabilní aplikace a komplexní digitální řešení, která jsou klíčová pro koncept Zemědělství 4.0. Ing. Hučko zdůraznil nezastupitelnou roli těchto technologií při zvyšování efektivnosti využívání vstupů, snižování dopadů na životní prostředí a posilování konkurenceschopnosti a ekonomické udržitelnosti zemědělských podniků. Jeho praktický pohled poskytl cenný vhled do výzev a příležitostí v tomto odvětví a zdůraznil potřebu pokračující spolupráce mezi výrobci, výzkumníky a politickou reprezentací.
Na plenární zasedání navazoval tematicky zaměřený workshop „Precizní zemědělství a digitalizace v ČR“ (PREDIGCR), na kterém nejprve prof. Lukáš Čechura, vedoucí Katedry ekonomiky, představil klíčové výzkumné projekty katedry zaměřené na udržitelné zemědělství, zemědělskou a environmentální politiku. Projekty SEEPIA, BrightSpace a PREDIGCR se věnují různým, ale vzájemně propojeným aspektům udržitelnosti. Projekt SEEPIA hodnotí socioekonomické dopady environmentálních politik a poskytuje podporu tvůrcům politik v souladu s evropskou „Zelenou dohodou pro Evropu“. BrightSpace přispívá k evropské strategii Farm to Fork a podporuje přechod na udržitelný potravinový systém. PREDIGCR zkoumá technologie precizního zemědělství s cílem zvýšit efektivnost, produktivitu a udržitelnost v zemědělské praxi. Tyto projekty integrují technologické inovace, hodnocení politik a behaviorální výzkum pro rozvoj udržitelných zemědělských postupů.
Workshop „Digitalizace a precizní zemědělství“ představil výzkumný projekt „Precizní zemědělství a digitalizace v ČR“ (QK23020058) financovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Projekt je zaměřený na moderní technologie v zemědělství, které podporují digitalizaci a rozvoj zemědělského sektoru v České republice. Představena byla vyvíjená datová platforma pro integraci, skladování a následné využití velkých objemů dat a navržený virtuální asistent pro účely poradenství v oblasti precizního zemědělství, včetně informací o dostupných technologiích a efektivní implementaci digitálních řešení. Další část workshopu se zaměřila na identifikaci hybných sil a bariér přijetí technologií precizního zemědělství a digitalizace. Výzkum analyzoval sociální, ekonomické, technologické a institucionální faktory, které ovlivňují přijetí těchto technologií mezi zemědělci, včetně velikosti podniku, věku, vzdělání a složitosti technologií.
Diskutovány byly také ekonomické, agronomické a environmentální dopady technologií Zemědělství 4.0. Byly představeny metodické přístupy k sběru dat a vyhodnocení těchto dopadů, a identifikovány klíčové technologie, jako autonomní navádění strojů a systémy zpracování půdy, které významně přispívají k efektivnosti a udržitelnosti zemědělských postupů. Závěrečná část se věnovala různým formám podpory pro zavádění precizního zemědělství v ČR i zahraničí, s důrazem na přístupy k podpoře na národní a regionální úrovni, včetně finanční podpory modernizace techniky a technologických inovací. Uvedeny byly příklady z Francie a Španělska, kde jsou poskytovány finanční prostředky na rozvoj pokročilých technologií v zemědělství.
Autor: doc. Ing. Irena Benešová, Ph.D. a kolektiv Katedry ekonomiky
