Jak vzácná vlna z mongolských koz ovlivňuje globální trh, proč se o ni zajímá EU a jakou roli v tom hraje Provozně ekonomická fakulta?
Ing. Pavel Kotyza, Ph.D., odborný asistent Katedry ekonomiky PEF ČZU se vydal do Mongolska jako součást týmu, který na základě požadavku zastoupení Evropské komise (Evropské delegace) analyzoval hodnotový řetězec kašmíru v Mongolsku se zaměřením na sociální, ekonomickou a environmentální udržitelnost produkce. Tato iniciativa, nazvaná Value Chain Analysis for Development (VCA4D) je součástí projektu vedeného konsorciem univerzit Agrinatura.
Na jaře a v létě 2023 Pavel Kotyza, společně s prof. Johnem Mortonem z National Research Institute, University of Greenwich, Dr. Mathieu Vigne z CIRAD (French Agricultural Research Centre for International Development), a Burmou Dashbal (Mongolian National Federation of Paster Useg Groups) prováděl terénní výzkum. Během svých 2 návštěv tým projel více než 3 500 kilometrů, aby analyzoval situaci přímo v terénu. Kromě pastevců samotných, se kterými byly prováděny strukturované rozhovory, se experti setkali s představiteli státní správy, nevládních organizací, finančních institucí, textilních společností a v neposlední řadě i s místními akademiky. Výsledkem jejich spolupráce je podrobná analýza hodnotového řetězce kašmíru, která byla představena na setkání s více než 90 účastníky v září 2024 v rámci stakeholder semináře pořádaného delegací Evropské unie v Mongolsku, mj. v rámci iniciativy Global Gateway.
Kašmír neboli jemná vlna z kašmírových koz představuje jednu z nejdůležitějších exportních komodit Mongolska. Země je po Číně druhým největším světovým producentem. V exportním žebříčku Mongolska se kašmír nachází hned za klíčovými nerostnými surovinami (měď, zlato, uhlí), díky čemuž tento produkt spojuje tradice se silným ekonomickým přínosem. Moderní podoba zpracování kašmírové vlny se rozvíjela od 80. let 20. století s podporou Rozvojového programu OSN (UNDP). Produkcí kašmíru se živí přibližně 211 tisíc mongolských rodin, tedy 85 % všech pastevců. Pastevci jsou schopni na jaře vyčesat z každé kozy zhruba 300-400 gramů kašmírové vlny, která se prodává za cenu 28 až 40 USD za kilogram, tedy 10–15 USD na zvíře. V době česání od dubna do června je pastevcům distribuováno více jak 300 milionů USD, z čehož největší část pochází od čínských překupníků. Místní průmysl takové množství hotovosti nemá, zpracovatelé si proto musí půjčovat u komerčních bank s vysokými úroky. Náklady na chov jsou relativně nízké, kozy se celoročně pasou na otevřených pastvinách.
Tento ekonomický model však zároveň představuje ekologickou výzvu – intenzivní pastva a rostoucí počet koz negativně ovlivňují mongolský stepní ekosystém, který čelí degradaci v důsledku přepásání. Počet koz vzrostl z 6,9 milionů v roce 1990 na více než 28 milionů v roce 2022, což vede k nadměrnému přepásání stepí a ke snižování schopnosti krajiny regenerovat. Tým v závěrech zdůrazňuje vyváženost mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí. Nadměrný chov koz sice poskytuje okamžitý ekonomický prospěch, dlouhodobě ale může vést k nezvratným škodám na přírodních zdrojích. Jako řešení se nabízejí udržitelné způsoby pastvy, podporované například prostřednictvím zelených úvěrů, ekologickou certifikací produkce nebo ekonomickou diversifikací příjmů pastevců.
Kromě již zmíněných ekologických dopadů se Mongolsko také potýká s modernizací textilního průmyslu. Nedostatek finančního kapitálu, zastaralé technologie a omezená kapacita pro zpracování vlny jsou faktory, které omezují efektivitu zpracování kašmíru. Mongolská vláda zvažuje opatření, která by podpořila domácí zpracování suroviny (mj. i dotovanými úvěry) a snížila závislost na vývozu nezpracované suroviny do Číny, kam se nyní dostává až 75% celkové produkce. Tento krok by nejen zvýšil přidanou hodnotu produkce, ale také přispěl k tvorbě nových pracovních míst v Mongolsku. Z ekonomického pohledu může implementace těchto změn narazit na řadu překážek, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly, nedostatek kapitálu, nebo problémy s nalezením exportních zákazníků. Dalším z probíraných kroků je zavedení zeměpisného označení, jež by jasně odlišilo kašmír z Čínské provincie Vnitřní Mongolsko, často označované jako mongolský kašmír.
Výsledkem studie byla hloubková analýza hodnotového řetězce kašmíru, která byla v září 2024 prezentována v rámci semináře organizovaného delegací Evropské unie. Zjištění studie potvrdila, že kašmír má pro mongolskou ekonomiku velký potenciál, avšak je nezbytné řešit problémy spojené s ekologickými dopady a zajistit udržitelnost produkce. Působení Ing. Pavla Kotyzy, Ph.D., v Mongolsku přináší důležité poznatky o klíčové roli kašmíru v místní ekonomice a zároveň otevírá otázky spojené s udržitelností tohoto odvětví. PEF ČZU díky tomuto výzkumu nabývá prestiže v oblasti mezinárodní spolupráce a aplikovaného výzkumu.
Zkušenosti a znalosti získané v rámci terénního výzkumu mají pozitivní dopad na katedru a fakultu a velmi přispívají k obohacení výuky o relevantní znalosti a zkušenosti pedagogů, které jsou dále předávány na studenty
Autoři:
Ing. Pavel Kotyza, Ph.D.
Ing. Jakub Landsmann
