Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze si od svého založení v roce 1952 prošla významným rozvojem. V současné době garantuje výuku na 12 katedrách.
Vznik Provozně ekonomické fakulty VŠZ v Praze byl spojen s celkovou reorganizací vysokého zemědělského školství v roce 1952 a podmíněn nástupem přestavby československého zemědělství. Provozně ekonomická fakulta vznikla vládním nařízením ze dne 8. 7. 1952. Do roku 1959 byla jedinou fakultou tohoto typu v Československu s názvem Fakulta ekonomiky a organizace zemědělství. V roce 1959 byla fakulta přejmenována na Provozně ekonomickou fakultu a tento název nese dodnes.
V počátečním období rozvoje fakulty bylo nutné zajistit nejnaléhavější úkoly spojené s výchovou inženýrů – zemědělských ekonomů. Vypracovat učební plány, které by odpovídaly profilu nového absolventa, vytvořit učební osnovy nově vzniklých předmětů z oboru ekonomiky a organizace, napsat učebnice a učební pomůcky, vytvořit nové katedry a vybavit je schopnými perspektivními pracovníky. Byly to nemalé úkoly, před které byl postaven nepočetný kolektiv pod vedením prvního děkana fakulty prof. Ing. Dr. Jiřího Koťátka, DrSc.
Postupně, tak jak se dařilo zajistit úkoly nejnaléhavější, vystupovala stále více do popředí otázka kvality pedagogické práce, vznik a rozvoj dalších forem studia: dálkové tříleté inženýrské studium pro pracovníky ze zemědělské praxe, dvouleté kurzy vybraných předmětů a čtyřleté kombinované studium vysokoškolské, široko profilové studium tropického a subtropického zemědělství pro zahraniční studenty, postgraduální studium, vědecká výchova aspirantů a dalších pracovníků. Souběžně se rozvíjela i vědeckovýzkumná práce a vědeckotechnická pomoc praxi apod.
Za dvacet let dosáhla fakulta na jednotlivých úsecích své činnosti četných úspěchů. V činnosti pedagogické byly významné její výsledky při výchově zemědělských ekonomů. Od roku 1952 do roku 1972 promovalo na fakultě přes 2500 inženýrů. Prvních 7 let své existence byla fakulta jedinou svého druhu na vysokých školách zemědělských v Československu. Za tu dobu nejenže plnila úkoly ve výchově inženýrů ekonomů pro celý stát, ale získala i dobré zkušenosti ve výchově, které mohla dát k dispozici při dalších reorganizacích studia a zakládání nových fakult tohoto typu v Brně, Nitře a Českých Budějovicích.
Fakulta se aktivně účastnila všech dosavadních úprav a zdokonalení učebních plánů oboru Provoz a ekonomika zemědělství. Mezi nezávažnější z nich v minulosti patřily: přechod na pětileté studium v roce 1955, posílení všeobecného zaměření a zavedení výrobní praxe v roce 1959, zvýraznění ekonomického profilu ve dvou zaměřeních – provozním a podnikově ekonomickém v letech 1962 – 1966.
Specializované znalosti ekonomické s rovnoměrným zastoupením ostatních zemědělských oborů usnadňují absolventům jejich adaptabilitu v praxi a umožňují jejich nasazení v řídících funkcích zemědělského provozu, zemědělské správě a ve specializovaných ekonomických útvarech a ústavech.
Provozně ekonomická fakulta VŠZ v Praze se podílela a podílí nemalou měrou nejen na vytvoření organizačních předpokladů výchovy ekonomů, ale především také na vypracování a zajištění obsahové náplně studia. K tomu si v průběhu dvaceti let vytvořila vhodné předpoklady. Na profilových úsecích v oblasti zemědělské ekonomiky, organizace a řízení zemědělských podniků a pracovních procesů, účetnictví a financí, statistických a matematických metod a v oblasti práva působilo mnoho profesorů, docentů i odborných asistentů – kandidátů ekonomických věd.
První učebnice organizace JZD, státních statků a STZ byly vydány pracovníky fakulty. Od té doby se fakulta významně podílí při vydávání celostátních učebnic oboru. Autorský kolektiv pod vedením prof. Dr. Ing. Františka Loma, DrSc., druhého děkana PEF, sestavil již v druhém vydání Zemědělskou ekonomiku. Za vedení prof. Ing. Karla Svobody, CSc., vydal kolektiv autorů Učebnici ekonomiky a organizace pro SZTŠ. Pod redakcí prof. Ing. Lumíra Vrby, CSc., byla vydána celostátní učebnice Organizace pracovních procesů v zemědělství. Pracovníci fakulty byli spoluautory učebnice Organizace zemědělských podniků. Také v oboru účetnictví a financí (prof. Ing. Jiří Pišvejc, CSc.) a zemědělského práva (doc. Dr. Pavel Vokatý, CSc. a doc. Dr. Karel Šamořil, CSc.) patřili pracovníci fakulty k hlavnímu autorskému kolektivu, který určoval zaměření a náplň předmětu a připravovaných učebnic. Fakulta měla primát ve vytvoření obsahové náplně některých dalších předmětů, jako jsou Teorie řízení, zajištěná prof. Ing. Vladimírem Pilíškem, CSc., Ekonomika zemědělských podniků, zajištěná prof. Ing. Jaroslavem Píčem, DrSc., Ekonomické rozbory, zajištěné prof. Ing. Ctiborem Ledlem, CSc., Dodavatelsko-odběratelské vztahy v zemědělství, Automatizace výpočetních a evidenčních prací, Matematické modelování v zemědělství aj.
Na fakultě byla vybudována také nová forma studia pro zahraniční studenty z rozvojových zemí. Stovky studentů z Blízkého a Středního Východu, Afriky, Jihovýchodní Asie, Střední a Jižní Ameriky studovalo v průměru pěti let široce profilové studium tropického a subtropického zemědělství, které se v posledním roce specializovalo na obor: ekonomický, zootechnický, fytotechnický a mechanizační. Výuka v tomto studiu byla zajišťována převážně silami Institutu tropického a subtropického zemědělství, který byl součástí fakulty. Institut se 1. ledna 2013 transformoval na samostatnou fakultu Tropického zemědělství.
Rozvíjenou formou je studium postgraduální. Studium bylo realizováno zpravidla na objednávku resortu zemědělství a výživy a ministerstva školství. Úspěšně bylo ukončeno několik dvou až čtyř semestrových kursů, jako řízení zemědělské výroby pro řídící pracovníky v zemědělství a studium ekonomiky a organizace pro učitele SZTŠ. Tyto kurzy organizačně řídil Ústav řízení zemědělství při PEF. Na katedrách byly zajištěny i kurzy racionalizace práce v zemědělství, sociologie venkova, studium expertů rozvojových zemí, intenzívní jazykové kurzy němčiny, angličtiny a jiné.
V činnosti vědecko-výzkumné je fakulta zapojena do státní výzkumné základny a podílela se na řešení naléhavých úkolů badatelského plánu, resortních úkolů a úkolů vědeckotechnického rozvoje. Do řešení výzkumných úkolů byly zapojeni téměř všichni pracovníci odborných kateder. Hlavní zaměření výzkumné práce směřovalo k řešení úkolů řízení a plánování v zemědělských podnicích, intenzity zemědělství, substituce živé práce zhmotnělou, k vytváření informační soustavy v zemědělství, k výzkumu metod rozboru a hodnocení pracovních procesů s ohledem na pracovní režim, na systémové přístupy a jejich využití v matematickém modelování, na sociální a právní aspekty podniků, na zemědělství a výživu v rozvojových zemích apod.
Výsledky vědecké práce byly publikovány ve Sborníku provozně ekonomické fakulty, který byl vydáván systematicky od roku 1964. V průměru publikovali pracovníci fakulty v sedmdesátých letech dvacátého století kolem 70 vědeckých a 50 vědecko-populárních publikací, 30 učebnic a skript a 30 ostatních publikací ročně.
Součástí vědecké práce bylo a je zvyšování kvalifikace cestou vědecké aspirantury, vypracovávání kandidátských a doktorských disertačních prací, habilitačních prací, oponování těchto prací a provádění obhajovacích řízení. Od roku 1957 bylo na fakultě obhájeno mnoho kandidátských, doktorských a habilitačních prací. Do vědecké činnosti byly zapojováni studenti i prostřednictvím studentských vědeckých kroužků.
U příležitosti významných výročí a v rámci spolupráce s družebními školami byly na fakultě pořádány vědecké konference k projednání výsledků vědecko-výzkumné činnosti anebo posouzení naléhavých úkolů praxe. Fakulta měla družební smlouvu s Humboldtovou univerzitou v Berlíně, s Vysokou školou pro LPG v Míšni a podílela se na plnění smluv VŠZ a vysokými školami zemědělskými ve Varšavě, v Moskvě, v Sofii a Bělehradě.
Výroční zprávy fakulty konstatovaly každým rokem značný rozsah vědeckotechnické spolupráce se zemědělskou praxí. Tato spolupráce znamená podstatný přínos pro výuku, výzkumnou a odbornou činnost kateder i přínos pro zemědělskou praxi. Trvalejší spojení se zemědělskou praxí vyplývá z potřeby řešení výzkumných úkolů, expertizní a poradenské činnosti fakulty v zemědělských podnicích a zemědělské správě. Spolupráce s praxí se zaměřovala také na zkoumání zkušeností a odbornou pomoc při vytváření kooperačních seskupení v okresech. Jinou z forem trvalejší spolupráce s praxí bylo periodické umísťování praxí našich a zahraničních studentů do zemědělských podniků. Vcelku existuje na fakultě množství spojení trvalé spolupráce s praxí, odbornými a řídícími institucemi.
Organizační struktura a vybavení fakulty jsou nutnými předpoklady úspěšného rozvoje pedagogické a vědecké práce. Fakulta prodělala v této organizační struktuře značný vývoj. Z původní jedné katedry Zemědělské ekonomiky se již během prvního roku existence vytvořily katedry Organizace zemědělských podniků a Politické ekonomie. V dalším členění vznikly katedry účetnictví a financí, statistiky a biometriky, katedra práva, katedra organizace pracovních procesů, katedry slovanských a neslovanských jazyků a Institut tropického a subtropického zemědělství.
Vedle kateder měla fakulta dva specializované ústavy. Ústav řízení byl celoškolským útvarem pro zvyšování kvalifikace řídících pracovníků v zemědělství formou postgraduálního studia a zajišťování výzkumné a poradenské činnosti v tomto oboru. Výpočetní ústav byl vybaven samočinným počítačem Minsk 22 a prováděl výpočty pro potřeby výzkumné práce školy a pro jiná pracoviště na objednávku. Vedle výpočetního ústavu patřila mezi nově vybavená pracoviště fakulty laboratoř mechanizace účetní evidence, jazyková laboratoř, ekonomická laboratoř a laboratoř organizace pracovních procesů.
Provozně ekonomická fakulta po třiceti letech
Pedagogické a vědeckovýzkumné práci fakulty v roce 1982 zajišťovalo 11 odborných kateder a tři specializované ústavy: Výpočetní ústav, Ústav řízení v zemědělství a Ústav praxe. K fakultě byla též přičleněna Katedra branné výchovy.
Studijní obory v roce 1982
Provozně ekonomická fakulta vychovávala zemědělské odborníky ve třech studijních oborech: Provoz a ekonomika, Automatizované systémy řízení, Tropické a subtropické zemědělství.
V desetiletém období 1972 – 1981 získalo na PEF titul inženýra celkem 1706 studentů, z toho 1215 v oboru Provoz a ekonomika, 147 v oboru Automatizované systémy řízení a 344 v oboru Tropické a subtropické zemědělství.
Oba ekonomické studijní obory se lišily ve struktuře skupin odborných předmětů i teoretického základu. Zatímco v oboru Provoz a ekonomika tvořily značnou část studia předměty ekonomické a organizační, v oboru automatizované systémy řízení byly preferovány předměty matematické a kybernetické.
Provozně ekonomická fakulta po šedesáti letech
V roce 2012 patří Provozně ekonomická fakulta mezi největší a nejžádanější fakulty v rámci více než dvaceti ekonomických fakult veřejných vysokých škol v České republice.
Potvrzením kvality vědecko-výzkumné i pedagogické práce je akreditace pěti oborů habilitačního a čtyř oborů profesorského řízení. Fakulta je oprávněna poskytovat vědecko-pedagogické hodnosti docent a navrhovat jmenování profesor v oborech: podniková a odvětvová ekonomika, management, systémové inženýrství, informační management a regionální a sociální rozvoj (pouze habilitace). PEF má též akreditaci pěti oborů doktorského studia v českém a anglickém jazyce.
Studenti mohou část svého studia realizovat na zahraniční univerzitě na podkladě bilaterálních smluv, které fakulta uzavřela s řadou hostitelských univerzit. Asi pětina řádných studentů absolvuje alespoň jeden semestr nebo dlouhodobou odbornou praxi na zahraniční univerzitě.
Od roku 1952 do roku 2012 absolvovalo fakultu 28429 studentů, kteří významně přispívají k rozvoji české ekonomiky a společnosti.
Děkani Provozně ekonomické fakulty ČZU (VŠZ) v Praze
| Od |
Do |
Děkan PEF
|
| 1952 |
1955 |
prof. Dr. Ing. Jiří Koťátko, DrSc. |
| 1955 |
1960 |
prof. Dr. Ing. František Lom, DrSc., dr.h.c. |
| 1960 |
1962 |
prof. Ing. Jaroslav Píč, DrSc. |
| 1962 |
1970 |
prof. Ing. Ctibor Ledl, DrSc., dr.h.c. |
| 1970 |
1985 |
prof. Ing. Jaroslav Píč, DrSc. |
| 1985 |
1990 |
prof. Ing. Jiří Tvrdoň, CSc. |
| 1990 |
1991 |
doc. Ing. Josef Fojtl, CSc. |
| 1991 |
1994 |
prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c. |
| 1994 |
2000 |
doc. Ing. Miroslav Svatoš, CSc. |
| 2000 |
2003 |
prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c. |
| 2003 |
2010 |
prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc. |
| 2010 |
2014 |
prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c. |
| 2014 |
2022 |
Ing. Martin Pelikán, Ph.D. |
| 2022 |
současnost |
doc. Ing. Tomáš Šubrt, Ph.D. |
